Deník sdružení

Předsednický candát

Den jako korálek. Praží slunce, sem tam ťuk, ale žádný kloudný záběr. Poté, co zbývající členové nedorazili za Kostelec n. Labem, ze zoufalství vyhlásil 26. 7. 2009, na Matýskovy 4. narozeniny, soutěž se mnou. Formálně i prakticky tedy sám se sebou. A poté, co si zapálil, vytáhl candáta 67cm. Pak soutěž ukončil. Dokouřil už jako předseda. (Káča)

Dne 25.07.2009 jsem ještě jakožto běžný řadový člen RSS opustil svou rodinu v Chorvatsku, nasedl do busu a vydal se na noční jízdu směr ČR. Do Prahy jsem tak dorazil okolo deváté ráno. Byla neděle a měl jsem tak celý den volno. Zavolal jsem proto všem členům RSS a Káče, zda by nevyrazil někdo na ryby. Tradičně se chytla Káča a tak jsme vyrazili na Labe ke Kostelci.

Z tranzita jsem vylovil zbytky krmítkové směsi, kukuřice, strouhanky, vloček a po Dědkovi poděděných červů a pařené housky. Ryby moc nebraly, sem tam cejn, z toho pouze jeden obstojnější. Bylo vedro jak ve skleníku, takže jsem si velké naděje nedělal. Tomu také odpovídala nástraha, kdy jsem na háček navěsil kombinaci v podstatě všeho, co jsem měl.

A pak to přišlo. Špička feederu se zaklepala a hlásila pravděpodobně dalšího pomenšího cejna. Nahozeno sem měl pár metrů od břehu, kombinace nástrahy kuku + pár červů – no a hlavně pařená houska. Hned po záseku bylo jasné, že to cejn není. Táhnul jsem podle váhy evidentně něco podstatně těžšího. Nicméně ryba nijak zásadně nebojovala, proto mě dost překvapilo, když se nad vodou objevila typická hřbetní ploutev candáta. Ve spolupráci s obětavým zásahem Káči se nám ho podařilo poměrně bez problémů dostat na břeh. Dost nám to svou pasivitou usnadnil. Fotografování bylo o to dramatičtější.

Pak už následoval tradiční rituál, kdy se pomocí známých na internetu, webu v mobilu a nakonec NTB Káči, jakožto jediného fungujícího zdroje informací, snažíme zjistit aktuální výši koeficientu úlovku jakož i platnou výši koeficientu SKR. Tentokrát poprvé rešerše vyšla příznivě a k velké radosti to stačilo. A tak jsem se po dlouhé době opět stal předsedou.

Potvrdilo se tak pouze, že věci, na které často tak dlouho čekáme a marně o ně usilujeme, občas přijdou samy od sebe v době, kdy to člověka v podstatě ani nenapadne. Jsem zároveň rád, že jsem schopen kontrovat „dravčím předsednickým úlovkům“ štiky či bolena a že nebylo třeba tahat dlouho vzývané dva větší kapříky.

Takže Labe, děkuji! Já ti vždycky věřil .

 

předseda Šaman

 

 

 

 

Tady jsou všechny FOTKY.

přidáno: Káča a Šmn 27.7.2009