Deník sdružení

Předsednický sazan z Linganore

Konečně jsem se tu dostal k rybařině. Přidal jsem se ke skupině místně domestikovaných českých chemiků, kteří pořádali svou pravidelnou výpravu na lokální říčku vtékající do jezera Linganore. Po počátečních problémech s výstrojí a po zaučení se na místní specifický způsob lovu jsem zaznamenal, i když přiznávám že nijak oslnivý, úspěch.

Výprava se konala v neděli 12. srpna. Den před vlastním výjezdem jsem vyrazil nakoupit nutné vybavení na nadcházející lov do místního gigamarketu loveckých potřeb (dobře znají účastníci výpravy West 2007). Bohužel se ukázalo, že nakoupit v místních podmínkách těch několik málo drobností, které jsou k lovu na těžko potřeba bude poněkud problém. Je jasné, že chytání na těžko není nijak jemná rybařina, ovšem ne tak ve zdejším měřítku. Nejslabší vlasec měli 0,3mm, háčky velikosti 6 sice postačovaly, ale už třeba nejmenší čihátka zela velikosti slepičích vajec a byla skoro stejně tak těžká. Karabinky či spíše karabiny byly koncipovány pravděpodobně na plejtváky a sehnal jsem pěkné zarážkové korálky, ovšem pouze ve výběru buď křiklavě oranžová nebo křiklavě zelená. Abych byl spravedlivý, mají velký, ale opravdu velký výběr vláčecích nástrah a různých gumových potvor. Jako ilustraci uvedu, že v celé prodejně čítající asi 80 regálů mají na výber jen tři druhy splávků, navíc opravdu odpudivých tvarů. Jsou umístěny na čestném místě, úplně dole hned vedle beden se sypaným olovem. Moje soukromé vysvětlení je, že je to pomsta a výsměch Angličanům, bývalým kolonizátorům a zakladatelům moderní rybařiny. No, nějak jsem si nakonec pomoh, převážně v malém koutku oddělení muškařiny, kde prodávali normální lidi věci normálních rozměrů (ovšem za nenormální ceny).

V něděli jsme v 10 dorazili k vodě. Chtěl jsem dřív, ale chemici rádi spí a koneckonců, i tak jsem vstával brzo, revír je ode mě dvě hodiny jízdy. Řeka byla mnohem menší a mělčí, než jsem čekal. Příklad budiž, že jsme jí nejprve přebrodili a pak po druhém břehu pokračovali na místa. Kolegové naštěstí znali nějaké hlubší tůně. Nicméně když jsem do jedné z tůněk vrhnul zakoupené olovo na své nepříliš jemné udici a způsobil tak na poklidné hladině výbuch podobný explozi podvodní miny, byly na mne vrženy úkosem pohoršené pohledy.

Chytali jsme v hlubších partiích na těžko bez čihátka převážně na kukuřici, aby se zamezilo záběrům plevelných okounů. Jak se začal napínat vlasec, sekalo se. V klidné, ale zcela neudržované vodě bylo spoustu padlých stromů, větví a vůbec vázek, takže zaseklý kapr se musel silou držet ve volném koridoru, což s mým padesátníkem bylo poměrně vzrušující. Zasekl jsem ho až kolem poledního po nahození do stinného místečka, kousek od větví. Hned jak si uvědomil, že se s ním děje něco nelibého, vyrazil. Měl jsem brzdu poměrně utaženou, ale s prutem ohnutým do U jsem musel brzdu ještě riskantně přitáhnout. Těsně u větví se zastavil. Šel z vody a nastalo dilema. Jednak to byla letos má první ryba, která se musí jak známo pustit, druhak jsem si ale zapomněl přibalit metr, abych mohl bodově ohodnotit úlovek. Říkal jsem si, že koneckonců svatej Petr do lesa nevidí a co mi může udělat a taky jsem měl chuť ho večer upéct. Ale nakonec mi to nedalo. Kapra jsem změřil prutem, udělal si na něm zářez dokazující délku a pustil ho. S přeměřením značky jsem musel vydržet až domů. 54,5 cm tj. 2,46 bodu.

Pak už jsem nechytil nic. Kolegové dostali dva menší, takže jsem nakonec pravého říčního sazana ochutnal. Uvedu kuchyňskou úpravu, neboť je poměrně fantastická. Cílem tohoto sofistikovaného vědeckého přístupu je zabránit vysušení masa. Vezme se asi 1cm tlusté prkénko z cedrového dřeva a dá se na půl hodiny namočit, aby pěkně nasáklo vodu. Na grilu se rozdělá uhlí, na uhlí se položí to mokré prkénko, na to kapr v libovolné grilovací úpravě a celé se to zavře. Jak jde teplo skrz mokré dřevo, které pouští páru, maso se zprvu jakoby udusí. Po chvíli dřevo vyschne, začne pravý žár a kapr se na povrchu dosmahne. Během celé operace v okolí grilu nádherně voní cedr. V kombinaci se sytým čeveným vínem s chutí zralých ostružin to je vražedně romantická kombinace.

 

Dan

 

Všechny fotografie jsou zde.

přidáno: Dan 13.8.2007